Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web

2. SVĚTOVÁ VÁLKA

Málo známou skutečností je fakt, že československé obrněné jednotky, dobově označované jako útočná vozba, se zapojily do bojů již před druhou světovou válkou. Kromě konfliktu s Maďarskem (nasazení obrněných vlaků) na počátku 20. let se jednalo o boje se sudetoněmeckým Freikorpsem a polskými a maďarskými záškodníky v roce 1938. První bojové ztráty pak zaznamenaly při maďarské invazi na Podkarpatskou Rus v březnu 1939.

Po obsazení českých zemí nacistickým Německem a vzniku samostatného slovenského státu se bývalá československá obrněná technika stala vítanou kořistí a výzbrojí těchto států a jejich spojenců. Mnoho českých a slovenských vojáků však různými způsoby odešlo do zahraničí, takže postupně vznikly naše jednotky v Polsku, Francii, Velké Británii a Sovětském svazu.

Ve Velké Británii byla založena československá obrněná brigáda, která disponovala několika typy obrněných vozidel, přičemž hlavním typem výzbroje byl tank Cromwell. Hlavním úkolem jednotky po jejím vylodění na francouzském pobřeží bylo obléhání opevněného přístavu Dunkirk, jehož posádka se vzdala 8. května 1945. Příslušníci brigády se tedy do vlasti vrátili až na konci války.

V Sovětském svazu reprezentovala československé obrněné jednotky 1. československá samostatná tanková brigáda, jejíž páteří byly tanky T-34. V bitvě o Dukelský průsmyk v říjnu 1944 ztratila brigáda většinu tanků a značné ztráty utrpěla i na živé síle. Jednotka byla následně doplněna a vrcholem její další bojové činnosti byla Ostravská operace v dubnu 1945, kdy v krvavém boji za osvobození českých zemí zaplatila cenu 50 tanků a mnoha životů našich vojáků.

TOPlist