Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web

OBRNĚNÁ AUTA

Z dobové příručky:

Obrněné auto vzniklo původně adaptací normálního auta. To znamená, že normální auto (většinou nákladní) bylo opatřeno zbraněmi a brněním chránícím osádku a vitální části vozidla.

Postupem času pak byla vyráběna zvláštní obrněná auta, u nichž normální součásti vozidla, tj. rám, motor, převody, řízení atd., byly konstruovány již se zřetelem na speciální použití vozidla. Tedy rám byl zesílen, motor volen podle požadované výkonnosti (zvláště chlazení musí být dostatečné, poněvadž motor i chladič je kryt brněním), náhon na 4, resp. na všechna kola, řízení obousměrné atd.

Řízení jednosměrné je pro obrněné auto zvláště na silnici nevýhodné, poněvadž se vozidlo nemůže na silnici rychle otočit a couvání je obtížné a pomalé. Proto byla některá obrněná auta opatřena alespoň pomocným volantem umístěným v zadní části vozu. Řidič sedí u tohoto pomocného volantu ve směru zpětné jízdy, ale i on řídí při zpětné jízdě předními koly vozidla (pomocí zvláštního převodu). Dalším zdokonalením jsou obrněná auta s obousměrným řízením. U těchto vozidel jsou oba páry kol (přední i zadní) řiditelné, ovšem ne současně – buď přední nebo zadní; zajištění kol, kterými se neřídí, se provádí zvláštním blokovacím zařízením.

Aby bylo možno jet oběma směry stejně rychle (tedy ne jenom zpáteční rychlostí při zpětné jízdě), je k převodové skříni připojena skříň směrová, jejímž zařaděním při změně směru jízdy se mění smysl otáčení převodových koleček.

Vzhledem k těmto dvěma zařízením (směrová skříň a obousměrné řízení) se může vozidlo pohybovat stejnou rychlostí oběma směry. V takových vozech jsou ovšem 2 řidiči.

Konečně na rozdíl od normálního auta musí být pérování mnohem důkladnější a kola musí být opatřena buď plnými nebo komorovými pryžovými obručemi nebo konečně neprůstřelnými pneumatikami.

Podle pohyblivosti dělíme obrněná auta na vozidla silniční a vozidla částečně i terénní.

Silniční obrněná auta jsou vozidla těžká, čtyřkolová (asi 6 – 8 t).

Obrněná auta, která mají určitou možnost jízdy terénem, jsou typy s větším počtem kol (6 – 8), anebo mají vpředu kola, vzadu pás. Pro jízdu terénem jsou opatřena redukcí.

Obrněná auta dosahují na silnici maximální rychlosti podle typu 35 – 120 km/hod. Rychlosti při jízdě terénem jsou ovšem podstatně nižší a vyplývají z jízdních odporů a překážek skýtaných terénem.

Poněvadž činnost silničních obrněných aut v určitém směru končí zřízením překážky na komunikaci, je v poslední době věnována větší pozornost obrněným autům, která kromě vysoké rychlosti při jízdě na silnici jsou způsobilá i k jízdě terénem, tj. jsou způsobilá překonávat i v určitém rozsahu terénní překážky, jakou jsou silniční příkopy, meze v polích apod.

Obrněná auta jsou vyzbrojena 2 – 4 kulomety a někdy i malorážovým dělem nebo velkým kulometem.

Kromě toho je v obrněných autech určitý počet ručních granátů a trhaviny k ničení.

Brnění obrněných aut starších typů je asi 6 mm tlusté, u novějších typů 8 – 16 mm.

Osádkou jsou 3 – 5 mužů; velitel, 1 – 2 střelci a 1 až 2 řidiči.

Okruh činnosti je průměrně 250 – 300 km.

(Rukověť pro aspiranty a důstojníky v záloze, Díl I., Svazek 2. V Praze 1936, vydal Vědecký ústav vojenský)

TOPlist